Historie Rovenců - zkratkovitě Tisk Email

Rovence

Obec leží na návrší mezi Ktiší a Sádlnem. V urbářích se vyskytuje: v roce 1445 Rowencze, v roce 1686 Rubentz, v rule v roce 1653 Rubenz a od té doby vždycky takto, i když se název psal někdy s tz nebo s. Nářečně „Ruweinz“. Vypráví se, že obec Rovence byla za císaře Ferdinanda II hraběcím statkem, jehož majitel, stejně jako mnozí jiní, po bitvě na Bílé hoře (1620) musel být jako přívrženec Luthera vykázán a uprchnout do ciziny.

Počátkem 18. století vyhořely statky „Bulagn“ a „Blosala“. O pár roků později „Mirtla“ a „Goasbaurn“. Tyto statky byly znovu vystavěny v roce 1834. Večerní zvon, který visel u „Mirtla“, nesl letopočet 1813, vážil 13 ½ kg. Byl darován jednou svobodnou „zůstavší ženou“, musel být ale za 2. světové války, jako zvony z Ktiše, odvezen.

Při obnově statků byla u „Bulagn“ vystavěna cihlářská pec. Od roku 1800 do roku 1840 se vykupoval popel, vařil a dále prodával do skláren. Hmota se nazývala „tok“. Velký kotel a komín byly až doposledka k dispozici.

Dříve bylo běžné, že se obilí dovezlo do mlýna a potom se čekalo, dokud nebylo vlastní obilí umleté. Ve výměnném mlýně se mohlo obilí rovnou vyměnit za mouku. Následovníci tohoto výměnného mlýna se nazývali výměnní mlynáři, postupně došlo ke zkrácení na „Tausch“ a zůstal název „Tosch“.

Obec Rovence byla po odsunu stržena a srovnána se zemí.

Zdroj: Překlad z "Chronik der Gemeinde Tisch" 

Roman Frček
 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl