PROMĚNY FARNÍHO KOSTELA A FARY V KTIŠI DO ROKU 1498 Tisk Email
Farní kostel sv. Bartoloměje se v roce 2010 dožívá, stejně jako obec, sedm století od prvé písemné zprávy. Již jsem připomenul, že: „Opat Dětřich z cisterciáckého kláštera Svatá Koruna překročil hranice svého panství a v roce 1310 zde nechal postavit jednoduchý, jednolodní gotický kostel s plebánií.“ Tento kostel, či spíše kostelík, vysvětil pražský světicí biskup Hermann Pristinansis ke cti svatého Bartoloměje, který byl údajně umučen stažením z kůže. Jeho atributem je řeznický nůž. Kostely svatého Bartoloměje založené ve 13. století jsou hojné.
Mezi léty 1310 až 1369 byl kostel sv. Bartoloměje v Ktiši filiální a podléhal farnímu kostelu ve Chvalšinách, který byl jedním ze třinácti na panství kláštera Svatá Koruna.; V té době sem mohli teoreticky chodit na bohoslužby křesťané z Ktiše, Březovíka, Dobročkova, Třebovic a Smědče. Smědeček ne, protože ten až do roku 1408 patřil pod faru Kuklov. Jména kněží, kteří docházeli z Chvalšin do Ktiše sloužit bohoslužby neznáme.
V roce 1369, kdy vznikla v Ktiši fara a kostel se stal farním, tak: „Mniši ze Svaté Koruny uznali za vhodné, aby k ní pro novost založení a řídkost farníků byly přiděleny vsi Dobročkov, Březovík a Třebovice, patřící do té doby k farnosti chvalšinské.“ 
Důležitá změna nastala 7. července 1400, kdy papež Bonifác rozhodl, že farní kostel v Ktiši bude obsazován cisterciáckými mnichy ze Svaté Koruny „ve stejném počtu, v jakém předtím vykonávali duchovní správu kněží světští.“ Tímto rozhodnutím papeže bylo nejen postaráno o část mnichů, ale zejména se zvýšil příjem do pokladny kláštera. V průběhu let 1400 až 1493 se jako faráři vystřídalo v Ktiši jedenáct mnichů z kláštera Svatá Koruna. Prvním byl Ondřej, druhým Jan z Tisovky a jedenáctým Ondřej z Budějovic.
V roce 1445, dle krumlovského rožmberského urbáře, měla rychta a s velkou pravděpodobností i farnost Ktiš tento počet osedlých, tedy domů:
Březovík                   Oxbrunn                         13
Dobročkov                Dobrusch                       14
Křížovice                  Kschischowitz          neuvedeno
Ktiš                            Tisch                               20
Ktiška                        Lichteneck                      7
Mackova Lhota        Mosetstift                       5
Miletínky                   Paulus                       neuvedeno
Ostrá Hora                Scharfberg                    6
Příslop                       Prislop                       neuvedeno
Rovence                    Rubenz                           7
Sádlno                        Zodl                              15
Smědeč                     Gross Smietsch             20
Smědeček                 Klein Zmietsch              18
Stará Huť                   Althütten                       1
Tisovka                       Neuberg                      13
celkem osedlých                                           139
 
Pokud by všechna tato osídlení patřila do farnosti Ktiš, je na první pohled zřejmé, že kostel z roku 1310 by již rozhodně nestačil, když vezmeme v úvahu, že každý osedlý, tedy majitel statku, měl v průměru další čtyři rodinné příslušníky. Počet křesťanů, tedy těch, kteří by měli pravidelně v neděli chodit na mši do kostela sv. Bartoloměje v Ktiši by byl podle mého odhadu kolem sedmi set. Proto bylo rozhodnuto „vystavět větší chrám Boží v Ktiši.“

 

„Nový kostel“ sv. Bartoloměje v Ktiši vysvětil 27. srpna 1493 biskup Kaminský Beneš z Waldšteina. Prameny uvádějí, že: „Vysvětil kostel, hlavní oltář a ostatní oltáře a udělil mu obvyklé odpustky.“ Mareš na konci prvé světové války ještě viděl a ofotografoval papírový lístek, který popisoval toto svěcení. O pět let později, 27. srpna 1498, vysvětil další biskup, tentokráte Jan Simbalenský oltář sv. Šebestiána, který je také nazýván oltářem sv. Anny. Další přestavba kostela sv. Bartoloměje v Ktiši následovala na konci 17. století, ale to je již jiná kapitola.
František Schusser
 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl