KRAJINA KOLEM DNEŠNÍ KTIŠE PŘED DVĚMA TISÍCI LETY Tisk Email
Před dvěma tisíci lety, to byla pro mne „doba Keltů.“ Sledovat kontakty v pravěku je obtížné a většina těchto dávných aktivit nám zůstane navždy neodhalena a několik málo zachycených stop je pouhým torzem původní skutečnosti. Při pokusu o jejich interpretaci se dostáváme velmi často do roviny hypotéz. Pravděpodobně nikdy nebude možno jednoznačně prokázat využití pozdějších středověkých dálkových komunikací již v pravěku. Řada archeologů, zejména Ondřej Chvojka, Luboš Jiráň a Jan Machula shromáždili řadu indicií, které s velkou pravděpodobností dávají předpoklad k spojení jihočeské oblasti s Podunajím.
„Stará linecká stezka“ vedla od Dunaje údolím řek Rodl nebo Gusen směrem k vyšebrodskému průsmyku a dále podél Vltavy až do keltského oppida v Třísově a odtud pokračovala k dnešním Netolicům, kde se setkávala se „Zlatou stezkou.“ František Nejedlý uvádí, že „od Třísova vedla stará linecká stezka úpatím hory Kluk do Smědče.“ Hmatatelným důkazem osídlení v krajině kolem dnešní Ktiše před dvěma tisíci lety jsou dvě archeologická naleziště v blízkém okolí.
Jako první se o blízké archeologické naleziště Jámy zajímal Jan Nepomuk Woldřich, který žil v letech 1834 až 1906. Druhým badatelem,  který na nalezišti Jáma, či dle něj Vrata, nikdy nebyl, byl na počátku 20. století Josef Ladislav Píč, který také upozornil řadu dalších badatelů na  strážní hrádek, který stával na kótě 856 metrů, které se říká Vrata a leží v katastrálním území Vadkov, asi 1.700 metrů východně od osady Míčovice. O tomto hradišti „velmi mlhavě“ psali F. Mareš, A. Sedláček B. Dubský, A. Beneš, F. Kasička, B. Nechvátal i J. Záloha.
Prvou seriozní zprávu jsem našel v roce 1961 u J. Poláčka, který v článku Výšinné hradiště mezi Jámou a Vadkovem popsal toto výšinné sídliště z doby halštatské. Při maximálním zvětšení mapy ze 17. století se domnívám, že vím, kudy tehdy tato stezka vedla. V roce 1987 zde provedli terénní průzkum J. Michálek a J. Fröhlich, kteří napsali, že „tu již žádné valy, uváděné v literatuře nezjistili. V terénu byly identifikovány pouze recentní kamenné zídky.“ Nálezy z tohoto naleziště jsou uloženy v Jihočeském muzeu v Č. Budějovicích. Dle zprávy ředitele muzea v Prachaticích Pavla Fencla se připravuje na této lokalitě nový terénní průzkum, takže se můžeme těšit na nové objevy.
Můj přítel, archeolog Jiří Fröhlich, prováděl spolu s Janem Michálkem 23. května 1962 terénní průzkum na hradišti Kuklov, které leží na katastrálním území Brloh. Nalezli zde keramiku, která dokládá osídlení v halštatké době. Akropole má oválný půdorys 78x60 metrů a první předhradí je připojeno k akropoli a má rozměry 132x112 metrů. Na základě tohoto terénního průzkumu zde provedlo pravěké oddělení Národního muzea v Praze sondážní výzkum. Nalezené střepy jsou zdobeny svislým rýhováním, ďubkovanou plastickou páskou či pásem tří vodorovných rýh. Hradiště u Brlohu je jediným z pěti dosud známých jihočeských hradišť hallštatského stupně B, které neleží při Vltavě.
Dvě archeologické nemovité památky v těsném okolí dnešní obce Ktiš nepochybně dokazují, že zde pulzoval život při „staré linecké stezce“ mezi oppidem v Třísově a krajem, kde jsou dnes Lhenice a Netolice již před dvěma tisíci léty, v době, která je pro mne „doba Keltů.“ Snažil jsem se přísně oddělit mýty a hypotézy od hmatatelných nálezů, i když jsou to jen keramické střepy. 

 

František Schusser
 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl