Ktiš na mapě z roku 1720 Tisk Email
Změny v šumavské krajině kolem Ktiše vyniknou až ve srovnání s některou ze vzácných kartografických památek. K nim patří také Müllerova mapa Čech, datovaná rokem 1720, kdy ji autor předal k vyhotovení mědirytci Michaelu Kaufferovi do Augsburgu. Jihozápadní část díla dodnes podává pěkný obrázek o sídlech na Ktišsku z pohledu vojenského geografa Jana Kryštofa Müllera. Jihozápad Českého království včetně Ktiše s okolím zaměřoval v roce 1713, tedy na samém prahu 18. století v měřítku přibližně 1:132 000.

Mapa dobře vystihuje charakter a výškovou členitost prostředí jednoduchým „kopečkovým“ stylem kreslíře (s profily stínovanými po východní straně), a to i bez údajů o nadmořské výšce, které pak přinesly až její mladší zeměpisné následovnice.


Předkládaný výsek mapy kartografickými značkami nijak nehýří, máme jich tu jen šest: Tři „jednověžní“ symboly pro vsi s kostelem - Chroboly, Ktiš a Brloh. Vpravo od Smědče je v záběru zřícenina hradu Kuglweit (Kukelwayd), jak ji inženýr Müller zakreslil v místě dnes již zalesněného návrší u osady Kuklov. Před Brlohem (Berlach) je značka pro Cvrčkův Mlýn (Grillen Sägmühl) a malé kolečko vpravo dole hlásí Zrcadlovou Huť (Spiegelhütten).

Znalci místního terénu asi snadno identifikují nejen vršky, ale i nepojmenované vodní toky v dolní polovině mapy. Na severozápadě jsou označeny jen zátočiny Zlatého potoka - „der fürstliche bach“ (Knížecí).

Celá mapa Čech má 25 listů (sekcí) a lze ji sestavit do obdélníku o rozměrech 282,2 x 240,3 cm. Její autor Jan Kryštof Müller byl rodákem z Norimberku. Přišel na svět 15. března 1673 v domě na předměstí zvaném Wöhrd. Po studiu matematiky a kreslení vstoupil do armádních služeb, kde se uplatnil v císařském štábu geografů při mapování nové uhersko-turecké hranice a nově získaných území říše po vítězství nad Turky. Ti po uzavření míru 26. 1. 1699 ztratili své dosavadní državy v Uhrách, celé Sedmihradsko a velkou část Chorvatska i Slavonie. 

J. K. Müller (podepisoval se Johann Christoph Müller, S.C.M. capitan et ingeneur) pak požádal císaře Karla VI. Habsburského (1685-1740) o vybavení pro práci na dalších mapách rakouských zemí, se záměrem sestavit velký Atlas Austriacus. K mapování Čech získal souhlas nařízením ze 4. 5. 1712, kde se dává na vědomí: „ ...všem a každému obyvateli a poddanému, osobám duchovním i světským, krajským hejtmanům, vrchnostem, opatům, prelátům, hrabatům a svobodným pánům, že po způsobu jiných zemí se nyní císař Karel nejmilostivěji rozhodl dát zhotovit spolehlivou mapu svého dědičného Českého království.“ Osmačtyřicetiletý císařský kartograf zemřel 21. června 1721 ve Vídni. 

Zdroj: redakční archiv Rodopisné revue
Miloslav Trnka
 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl