KRAJINA KOLEM DNEŠNÍ KTIŠE PŘED ROKEM 1310 Tisk Email
Když Keltové odešli a do krajiny v blízkosti dnešní Ktiše přišly v devátém a desátém století slovanské kmeny Netoliců a Boleticů, bylo třeba tato sídla propojit komunikací, která by navazovala na dosavadní síť soumarských stezek. Mnou sledovaná stará Linecká stezka v té době směřovala od Lince přes Leonfelden a Studánky k Vyššímu Brodu a dále přes Zátoň a Přídolí, do Krumlova. Odtud pokračovala dále přes Boletice na Smědeč, kam přicházela i „Volarská stezka.“ Společně dál pokračovaly obě stezky přes Lhenice až do Netolic, kde se sbíhalo pět stezek.
O Linecké stezce máme písemné prameny již z roku 903 - 907. Ty pocházejí z Raffelstettského celního řádu, kde je zmínka „o obchodnících a zboží z Čech na Lineckých trzích.“ Raffelstetten je starobylé městečko na pravém břehu Dunaje pod Lincem. Další písemná zmínka pochází z roku 1105, kdy se tudy vydal německý císař Jindřich IV., když prchal před svým odbojným synem Jindřichem V. k českému knížeti Bořivojovi: „Desert ratisponam et transiens per australem platan via, dua tur ad Netolicz, intrad Bohemiam.“ V překladu to znamená: „Prošel jižním krajem po cestě, kudy se chodí do Netolic a vstoupil do Čech.“ Německý císař Jindřich IV. musel tehdy před devíti stoletími prchat krajem dnešní obce Ktiš. Od kdy přesně obchodní stezka fungovala se neví, ale již v letech 1198 a 1215 se Linecká stezka nazývala „stará soumarská cesta“, nebo „stará cesta do Čech.“
V druhé polovině 11. století dostala zdejší krajinu Vyšehradská kapitula, kterou založil kolem roku 1070 český kníže Vratislav II. jako určitou protiváhu proti svému bratru a pražskému biskupu Jaromírovi, s kterým vedl neustálé spory. Kapitula byla po církevní linii podřízena přímo Římu, v jejím čele stál probošt a s ním ji tvořilo ještě 12 kanovníků. Kníže Vratislav II. ji do počátků vybavil velkým majetkem 66 vesnic, zejména podél stezek z Bavorska do Čech a česká knížata Soběslav I. a Soběslav II. její jmění ve 12.století velkorysými donacemi rozmnožila. V současné době Vyšehradská kapitula pro mne zkoumá, zda se nepodaří posunout prvou písemnou zprávu o některé části dnešní obce Ktiš před rok 1310.
August Sedláček uvádí v katastru Vadkov, který bezprostředně sousedí s územím dnešní obce Ktiš, že zde ve 12. století stával „Drslův hrad.“ „Tento  údajně kamenný hrad daroval potom v roce 1263 společně s částí Netolicka král Přemysl Otakar II. zlatokorunskému klášteru a Vok ze Strunkovic, který měl ke hradu, případně k této poloze také nějaká blíže neurčená práva, odevzdal roku 1290 ves Záboř (dnes Záhoří) horu Drslavovu, na kteréž týž Drslav, maje tu hrad sedával.“
Všechny tyto okolnosti mne vedou k domněnce, že okolí dnešní obce Ktiš muselo být osídleno již „za Keltů“ a je pravděpodobné, že se podaří posunout prvou písemnou zprávu před rok 1310. To, že se tak dosud nestalo, je pravděpodobně nedůsledným zkoumáním dokladů, které však bohužel mohou být i ztraceny. Cestu za hledáním vidím ve studiu archivu Vyšehradské kapituly či v odhalení tajemství Drslova hradu.

 

František Schusser
 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl