STARÁ HUŤ Tisk Email
Zcela zaniklá osada Stará Huť měla před sto lety, v roce 1910 15 domů 101 trvale bydlících lidí a u křižovatky, na návsi, kapli sv. Marie. Dle sčítání z roku 1950 zde bylo sice ještě 16 domů, ale žádný obyvatel. Důvody byly dva. Odsun Němců v roce 1946 a zřízení Vojenského výcvikového střediska Boletice. V těchto místech probíhá hranice okresů Prachatice a Český Krumlov a nejpřesněji zcela zaniklou osadu najdete dle GPS, které dle mapy určují souřadnice Y=48.91083 a X= 14.08750. 
Stará Huť patřila mezi nejstarší sklářské hutě na Šumavě a v roce 1445 již měla 5 osedlých, tedy 5 domů, což je zřejmé z registrů Krumlova. V roce 1445 se na území kláštera Svatá Koruna nacházely dvě vesnice stejného jména Stará Huť. Jedna z nich byla blízko Plané (Horní Plané) a ta druhá Stará Huť stála v rychtě Ktiš. Tento údaj pravděpodobně neznal ani Jaroslav Kadlec, když psal své Dějiny kláštera Svaté Koruny. Před rokem 1445 prokazatelně nedošlo nejméně po dobu 25 let k založení žádného osídlení na klášterním majetku a tak je jisté, že Stará Huť na území rychty Ktiš, byla založena před husitskými válkami, tedy před rokem 1420. Tento údaj uvádí i můj přítel Jiří Fröhlich.
K výrobě skla bylo třeba nesmírného množství dřeva, dostatek křemene a v neposlední řadě i podpory vrchnosti. Klášter Svatá Koruna či vrchnost Rožmberků v Krumlově ráda poskytla ochranu sklářům, kteří si postavili uprostřed lesa jednoduchou dřevěnou boudu a do ní umístili svou výrobu skla. Představu o tehdejší sklárně ve Staré Huti si můžeme udělat dle rakouského archeologického průzkumu nedaleko Bad Leonfeldenu při zemské stezce od Dunaje do Vyššího Brodu. Tato sklárna měla trojici pecí, z nichž hlavní, největší pec pro tavbu skloviny, byla uprostřed, ve které byla tavicí teplota kolem 1200 °C a zbývající dvě menší pece byly chladicí.
Kolem roku 1450 zde začíná vývoz páteříků, což byly skleněné korálky do růženců a skleněných prstýnků přes Norimberk až ke španělským hranicím. Lesní sklárna Stará Huť vyráběla s velkou pravděpodobností obyčejné sklo, které bylo žádáno zejména střední měšťanskou vrstvou. Veškeré zboží bylo dopravováno nosiči v krosnách či zabalené do slámy na trakařích. Doprava vozy byla výjimkou. Sklárna zanikla na počátku 19. století, kdy nestačila konkurenci začínající průmyslové výrobě. 
Již roku 1655 byly na krumlovském panství stanoveny pro každou huť okrsky, v nichž měl sklář právo brát dříví na popel, aby nedocházelo ke sporům. Spolu s obytným a hospodářským stavením se stájemi, stodolou, kolnou, vozy a nářadím patřilo k vlastní sklárně skladiště, cínařská dílna, stoupa na křemen a dělnické domky. Ve sklárně, v „huti“ kromě huťmistra pracovali další dva skláři, výrobce okenních terčů, dva topiči, popeláři a štípači dřeva. Sklářští mistři, jejich rodiny i pomocníci byli osvobozeni od všech robot, ale zůstávali poddanými. Z tohoto vztahu vyplývala povinnost žádat o povolení sňatku, prodeji či nákupu nemovitostí. Postoj vrchnosti ku sklářům býval shovívavý, neboť se uznávala jejich zručnost a z hlediska výroby nenahraditelnost. 
Osada Stará Huť sdílela od svého založení až do roku 1850 osudy panství Krumlov a rychty Ktiš. Po tomto roce byla Stará Huť částí obce Křížovice v soudním okrese Chvalšiny a v politickém okrese Český Krumlov. Farností po celou dobu patřila pod Ktiš.

 

František Schusser
 

Komentáře a dotazy k produktu 

 
# 2011-07-05 14:11
Obyvatelé STARÁ HUŤ v roce 1651 ?
 
 
# 2011-07-05 19:44
Zdravím?
To je dotaz?
 
 
# 2011-07-11 15:41
Seznam je na jiných místech zde. Můžeme zde také publikovat tak hezky?
 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl