Ktiš a okolí na prahu 20. století Tisk Email

Ktiš a okolí na prahu 20. století  

V letech 1910 - 1915 průkopník naší zemské informatiky Alois Chytil se skupinou přátel uspořádal  a.vydal tři díly Adresáře království Českého. Poslední díl se týká jihu Čech  a obsahuje pozoruhodné údaje. Vyšel v létě r. 1915, kdy i na Šumavu pomalu doléhaly hospodářské potíže. Mnozí z Chytilových spolupracovníků z mìst i obcí byli povoláni do zbraně, nebo už padli na bojištích první světové války. Cílem autorů adresáře bylo „aby našemu podnikání v řemesle, živnostech, obchodu i průmyslu dostalo se rychlé orientační pomůcky, když naše zem nyní zbavena jest  možností vývozu. Omezeni jsme jen na odbytiště domácí ...“. Adresář má tisíce stran a váží pěkných pár kilo. Není v něm žádný obrázek, kterým by ožily jeho listy, a přece vydává cenné svědectví o jménech a živobytí někdejších obyvatel. 
Ktiš a tři obce v její správě - Mackova Lhota, Rovence a Sádlno (též Sádlná) - byly tenkrát součástí krumlovského  politického okresu. Patřily pod pravomoc C. k. okresního soudu ve Chvalšinách, jemuž v té době předsedal JUDr.  Karl Částka a z Chvalšin sem také dojížděl obvodní lékař MUDr. Josef Wolf.  Ktiš s okolím je v Adresáři začleněna v dohlédacím obvodu českobudějovické Obchodní komory, která také její zařazení do Adresáře doporučila a Chytilùv projekt vydatně podporovala penězi i papírem. 
Ktiš s okolím je zde představena v němčině, rovnocenném zemském jazyku, stejně jako jiná místa z Krumlovska a Prachaticka s převahou německých starousedlíků. Pod názvem obce je uveden počet obyvatel (Einwohner) celkově, pak i v jednotlivých lokalitách. 
V čele osmičlenného obecního zastupitelstva, ustanoveného v Ktiši dne 29. září 1912, stál starosta Johann Feigl. K ruce měl dva radní (ktišský Josef Hundschnurscher a Franz Tosch z Rovenců) a 6 členů obecního výboru (Ausschussmitglieder). Starosta Feigl poslal do redakce Adresáře nejen přehled institucí v obci (fara, pošta, dvojtřídní škola), jejich personálního obsazení, všech místních řemesel a živností, ale i přesné údaje, které měl na stole z nedávného úředního sčítání lidu (1910). Tehdy tu žilo celkem 475 obyvatel hlásících se k německé národnosti. 
Ktišské poště kralovaly dvě dámy - poštmistrová Anna Nosková (původem ze Lhenic) s expedientkou Gustou Hagerovou, která odpovídala za bezpečné vypravení listovních zásilek a balíků do železniční stanice Chroboly, kde byl i telegraf, a zpět. V lokalitě nechyběly obchody se smíšeným zbožím, nápoji a tabákovým sortimentem, dva pekaři, hospody (druhá i s řeznictvím). Prosperovaly tu tři mlýny. Jungbauerův - s výrobou krup a pilou, menší Zimmermannův také s pilou a Turkův mlýn v Mackově Lhotě. Místní řemesla v Adresáři reprezentují podkováři, výrobce šindelů, krejčí (zkratka D označuje dámské krejčové), obuvníci, truhláři a kolář.

 
Co ještě dodat? Že v místé zdárně působil také Spořitelní spolek pro Ktiš a okolí, Rolnicko-lesnicko-hospodářské sdružení (Land- und Forstwirtschafts Kasino), místní odbor včelařského Ústředí, vojenský veteránský spolek, dobrovolní hasiči a pobočka šumavského národopisného a vlastivědného spolku Böhmerwaldbund. 
V každé době platí, že nejlíp se o svou obec starají lidé, kteří o ní hodně vědí. Posilování vztahu k domovu ale nevězí jen v poznávání minulosti. Projevuje se dnes i v „bartolomějské“ péči o jeho současný vzhled.
Zdroj: Chytilův Úplný adresář království Českého. Díl 3, obvod Obchodní komory v Českých Budějovicích. Nákladem vlastním sestavil a vydal Alois Chytil s redaktory i spolupracovníky z obecních a městských rad. Vytiskla knihtiskárna Jos. B. Zápotočný v Rokycanech roku 1915. (Archiv Rodopisné revue).
Miloslav Trnka
 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl