KRČMY PŘED TŘICETILETOU VÁLKOU Tisk Email

Aleš Stejskal po studiu v třeboňském archivu uvádí, že v rožmberském dominiu za posledních Rožmberků bylo na jihu Čech přes 560 krčem. V průměru jedna krčma na 10 až 15 osedlých, tedy domů.
 V Ktiši byly tehdy tři krčmy, tedy hospody. Bylo to především tím, že Ktiší procházela zemská stezka a byl zde farní kostel. Krčmy byly soustředěny na náměstí a dům, v němž se čepovalo pivo, měl nad vraty nebo ve štítě zavěšen slaměný věchet. Vybavení krčmy, šenkovní místnosti bývalo velmi prosté. Jizba s hliněnou podlahou měla dva či tři stoly s trnoží, ke kterým byly přistavěny dřevěné lavice. Na stěnách viselo velké množství konvic, korbelů, pint, holb a zejména žejdlíků. 
Pivo se přinášelo ze sklepa v plechových konvích a v krčmě se chladilo v dřevěných bečkách, které byly naplněny studenou vodou a často i ledem. Odměřovalo se plechovými žejdlíky. Pro návštěvu krčmy se často užívalo výrazů „být v sezení, být v truňku.“ Zavírací doba byla většinou „do začátku obchůzky ponocného“, tedy do 23 hodin, ale samostatně šenkující vdovy zavíraly „při západu slunce.“ Otevíralo se po práci, leckdy však už od samého rána. I když byl vlastník domu, vždy jen měšťan, veden v registrech posudného jako krčmář, šenkýřkou bývala jeho manželka. Krčmář ukončoval každou návštěvu „sousedů“ vysvícením. Vzal svítilnu a „vysvítil hosta“ až před jeho dům. Návštěvníci krčmy byli „pitelé“. To kvůli hlavnímu smyslu návštěvy krčmy a sezení. Sousedé byli místní a přespolní. Ženám nikdo účast v krčmě nezakazoval v případě, že byla v doprovodu muže nebo mužů. „Zvlášť“ populárními hosty byly neřestné ženy - merhyně. 
Jedním z nejstarších šizení v krčmě byla „nedolívka“, tedy nedodržení stanovené míry. Rychtář chodil „ohledávat hřebík.“ V každé krčmě musel být úředně potvrzený žejdlík, v němž si mohl každý host nalitou míru piva přeměřit. Nádoba měla při kraji pevně připojený hřebík, který označoval správnou míru. Pokud kontrola zjistila, že žejdlík neodpovídá nařízení o stanovené míře, „na místě provrtali“, což v podstatě znamenalo odejmutí živnosti. Dalším šizením bylo přilévání vody do piva. Ale „přilévali také patoky, piva řídká a lehká“. Tresty bývaly peněžité a při opakování hrozilo doživotní zákaz živnosti. 
„Každý krčmář má dohlížet na to, jaké má hosty a nemá ubytovávat neznámé osoby po tři dny, ale s vědomím a souhlasem rychtáře, jinak za takového hosta zaplatí bílý groš. Když takový host nemá čím zaplatit, má zanechat zástavu“. Hosté jedli společně s rodinou krčmáře z jedné mísy a po jídle platili „jak jim chutnalo do misky“. Když někdo zůstával v krčmě přes noc, byl uložen tam, kde bylo místo. Většinou hosté spali v krčmě na stole nebo na lavici. Když přišel host do krčmy mokrý, zul se, svlékl oděv, některý i košili a rozvěsil mokrý oděv kolem kamen.“
Chování pitelů v krčmě se dotýkaly čtyři body artikulí a řádů z roku 1608. Všechny jsou zajímavé a praví se v nich: „Každý zdejší usedlík nebo cizí, který přichází do krčmy a má při sobě zbraň, musí ji dát krčmáři do úschovy. Kdo jedná proti tomu, je povinen rychtáři, který zakročí zaplatit 72 grošů. Také žádný krčmář nesmí dovolit hry, ať už to jsou kostky nebo karty a nemá tam nechat sedět lidi přes noc. Kdo se proti tomu proviní, ten propadl obci jednou kopou a obecní sluha má vzít k sobě kostky, karty i peníze a takové lidi oznámit rychtáři. Jeden pak každý zaplatí pokutu 72 grošů. Jestliže některý z rychtářů zamlčí rvačku, ten obci propadne pokutou pěti kop. Na pijáckém večeru nesmějí být uzavírány obchody, výměny ani dohody.“ Tyhle artikule jsou tak jasné, že jejich komentář by bylo nošení dříví do lesa. 
Artikule číslo 53 je také jasná, ale jak si ukážeme, s jejím plněním to nebylo tak jasné. Říká se v ní: „Jejich milost nařídila, aby se o nedělích a jiných svátcích nečepovala pálenka ani pivo před kázáním a mší svatou a aby se ani neprodávala. A je to pod neodvolatelnou přísnou pokutou dvou kop. Na to nechť rychtář obzvláště dbá.“ Vítězství hospody nad kostelem je ve větě: „Více lidí bylo v krčmě než v kostele.
 

František Schusser
 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl