„Perem stihnuto, pro paměť zapsáno r. 1655 ...“ Tisk Email

Úprava majetkových vztahů smlouvou mezi manžely je dnes běžná. Předchází pozdějším nedorozuměním. Své auto, byt i věrného pejska si partneři v rozvodu hravě zajistí, jsou li vybaveni dobře vypracovanou předmanželskou smlouvou (ve formě notářského zápisu podle §63, zákona č. 358/1992 Sb.).

Nejde však o nějakou novinku 21. století. Podobné smlouvy se v českém království pořizovaly dávno v minulosti. Jen s rozvodem se nepočítalo, chodila kmotřička s kosou.

Jedno takové ujednání bylo čteno před všemi účastníky řízení také ve Velké Smědči, v domě rychtáře Jana Khepla dne 7. června 1655.

Nadepsáno je Smlouva svadební Pavla Trnky s Voršilou, manželkou jeho, jakž níže:

Ve jménu Svaté a nerozdílné trojice Boha Otce, i Syna, i Ducha svatého, amen. Léta Páně 1655 dne 7. Junii staly se smlouvy svadební celý a bez překážky jednoho každého člověka dokonalý mezi poctivým mládencem P a v l e m T r n k o u, zůstalým synem po nebožtíkovi dobré paměti Matějovi Trnkovi, někdy sousedu a radním městys Lhenice, ženichovi z jedné - a poctivou pannou nevěstou V o r š i l o u, vlastní dcerou pana Jana K h e p l a, rychtáře z Velkého Smědče ze strany druhé a to takový:

Pojímajíce sobě nahoře dříve dotčený Pavel Trnka jmenovanou pannu Voršilu za choť a budoucí svou manželku i milou, předně jí do domu svého za plnomocnou hospodyni přijímá a od aktu stvrzeného skrze správce církevního v témž manželství do dne, do roka i po dni, po roce se vším statečkem svým, co ho tak z Božího požehnání má, neb míti může, a s ní se spolčuje, z toho všeho toliko sobě váže, tak dobře pro ni budoucí choť svou, pouze 30 kop míšeňských.

Naproti tomu, přijmouce vpřed dotčený pan Jan Khepl spolu s pány přáteli na místě panny nevěsty takové dobré mínění a podání pana ženicha a zase týž pan Jan Khepl dceři svej i milej do dne, do roka vejpravou poctivou peněz 100 kop míšeňských, k tomu dvě krávy a pár bejků obvěňuje s tím doložením a zakázáním, pokud se k němu náležitě chovati budou. Statečku neukazujíce, že jich tím neodděluje, nýbrž otcovsky napomáhati chce.

Po dni pak a po roce, kdyby ho Pán Bůh a manželku jeho smrtí uchovati neráčil, v rovnosti dílu (dle kšaftu a zachování jejich) pozůstalosti túž pannu Voršilu dceru svou svými dítkami vymlouvajíce z téhož dílu dcerce svej pro nápad přátel třiceti kop míšeňských (však aby věno toto na dílu svém sobě sraziti povinna byla).

Pokudž by pak Pán Bůh všemohoucí dříve vyjití roku a dne túž pannu Voršilu prostřednictvím časné smrti z tohoto světa povolati ráčil, tehdy nadepsané věno (mimo jednu sukni soukenou, pláštík a kožíšek, kterou sobě z téhož věna vyjímá a Pavel Trnka takové šaty vydati má), pan Jan Khepl, vlastní otec panny Voršily nevěsty, témuž Pavlu Trnkovi vypravovati dle zakázání povinen bude.

Stalo se ve Velké Smědči, v domě pana Jana Kheple, u přítomnosti svědků ze strany ženicha:

dvojctihodného pana Jana Libertina faráře lhenického, pana Jiřího Neuhausera primátora a pana Václava Mollera - měštěnínův města Netolic, pana Jana Homolky, pana Ondřeje Erharta, pana Jana Jedličky, pana Martina Marše a pana Václava Paldy ze Lhenic, pana Václava Krále - měštěnína radního městys Lhenice.


Ze strany nevěsty:

dvojctihodného pana Urbana Ondrážky faráře chtíšského, pana Kašpara Pýchy - Jeho Milosti Císařské panského netolického písaře obročního, Řehoře Lodenpauera, Matesa Pýchy, Martina Kheple, Tomáše Kheple, Bartoše Hálky, Řehoře Plachy, Jiříka Fialu a jich obou stran. Což žádosti týchž stran perem stihnuto a pro paměť zapsáno ode mně, Václava M. Pacovského, písaře radního města Netolic léta a dne svrchu psaného. Jakož k žádosti Pavla Trnky s povolením pana purkmistra a pánův do kněh městských (lhenických), skrze mne písaře radního městys Lhenice ingrossírováno a uvedeno jest dne 6. Julii 1655. Nicolaus Gregorius Rotarius m.p. (vlastní rukou).

Pramen: Kniha sirotčí (1620) 1628-1724, fol. 15a-15b. Státní okresní archiv Prachatice, fond Archiv městyse Lhenic, sign. II-64. Dodatek: Pavel Trnka (1634-1707) tu sukni, pláštík ani kožíšek tchánovi vracet nemusel. Ve Lhenicích s manželkou Voršilou (1635-1715) přivedli na svět půl tuctu dětí, co se pak rozešly různě do světa.

Miloslav Trnka

 

Komentáře a dotazy k produktu 

 
# 2010-09-03 22:55
Jen pro zajímavost ....
P. ktišský Urban Gottfried Andrasko, působil na zdejším úřadě v letech 1653 – 1656 a později 1659 – 1666.

No … to je pokládek, máte to v originále ?
 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl