BŘEZOVÍK V LETECH 1310 AŽ 1493 Tisk Email

Prvá písemná zpráva o Březovíku je stejně jako u Ktiše rok 1310.
Letos tedy také slaví sedm století, i když zcela určitě existoval již před rokem 1310. Mám pro to důkaz.
V Dějinách kláštera Svaté Koruny od ThDr. Jaroslava Kadlece se píše: „Když zlatokorunští mniši založili faru v Ktiši, uznali za vhodné, aby k ní pro novost založení a řídkost farníků byly přiděleny vsi Dobročkov, Březovík a Třebovice, příslušející do té doby k farnostri chvalšinské.“ Tuto zprávu čerpal Kadlec z listu biskupa Heřmana ze 4. července 1310, který je v kopiáři uložen v archivu kláštera Vyšší Brod. Prvá písemná zmínka o Chvalšinách je z roku 1281 a je tedy pravděpodobné, že Březovík založil klášter Svatá (Zlatá) Koruna mezi léty 1281 až 1310.
V té době byl opatem kláštera Dětřich, který Březovík zařadil pod rychtu Chvalšiny. Březovík ve 14. století tvořil jedno z 52 míst osídlení v „boletickém újezdu“, kde je uveden i Březovický mlýn Prunna molitor, který, jak uvádí v roce 1940 Kadlec, „je totožný s nynějším Ochbrunner Müller ve farnosti ktišské.“
22. července 1419 byli na shromáždění v Táboře viděni i osadníci z Březovíku, a tak se nelze divit, že deset z nich je uvedeno i v rožmberské Popravčí knize. Jsou zde česká jména Hokrý, Václav Hrbka a Pešečka.
V roce 1445 jsou sepsána „krumlovská registra“, ve kterých jsou uvedena i první jména 18 osadlých z Březovíku. Jsou mezi nimi i zřetelně česká jména Petr Smolík a Kuba Nedwied. Podle rejstříku z roku 1445 a jeho doplňků z roku 1493 měl Březovík rozlohu jen čtyř lánů 16 jiter.
V porovnání se seznamem 18 osedlých se jednalo však vesměs o malá hospodářství. Kadlec však poznamenává, že u ktišské rychty je „jejich počet udán jen z malé části“, takže údaj 4 lány a 16 jiter nelze „brát vážně.“

František Schusser
 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl