Porodnost a jména v Ktiši a okolí r. 1811 Tisk Email

Ze zápisů ktišského faráře P. Josefa Stejskala v matrice vyplývá, že roku 1811 se v tomto mírumilovném koutku Šumavy narodilo celkem 73 dětí, a to 35 chlapců a 37 děvčat.
A dokonce dvakrát „cvilingři“, jak takovému nadělení říkávala moje budějovická babička ještě o 150 let později (Zwillingspaar, dvojčata).
Ti první dva - Jan a Maria, spatřili světlo světa ve Smědečku (Klein Zmietsch) čp. 15 v rodině Josefa a Johanny Kitzbergerových. Pan farář je pokřtil 18. května 1811 v kostele sv. Bartoloměje. Druhá dvojice dítek - Jan a Elisabeta, přibyla ke křtu do Ktiše o něco později, dne 14. listopadu s otcem Lukasem Herbstem a maminkou Marií z Křížovic čp. 6.
Lvím podílem na porodnosti v ktišském farním obvodu se toho roku zapsala Ktiš (15 dětí), Smědeček (9) a Dobročkov (7), menšími počty v ustáleném rámci statistik z předchozích let pak Březovík (6), Třebovice (6), Smědeč (5), Tisovka (5), Křížovice (4), Příslop (4), Sádlno (4), Miletínky (3), Ostrá Hora (2), Stará Huť (2) a Ktiška (1). První rok na světě ze zmíněných 73 dětí nepřežilo 7 chlapců a 7 děvčátek.
Rozhodnutí, jak zajistit nového človíčka tím správným a samozřejmě nejkrásnějším jménem, které si ponese celý život, nelze brát na lehkou váhu ani dnes. Německá i česká křestní jména jsou svědectvím času. Některá přetrvají staletí a odolají všem módním vlnám. Jiná pomalu ustupují, zastarávají a přestanou se užívat. Výběr křestního jména se tenkrát řídil náboženskou zvyklostí. Vybráno bylo to, které v den křtu dítěte stálo v římsko-katolickém kalendáři, nebo mu bylo nejblíž. Z matričních zápisů v ktišském Taufbuchu je patrné, že pan Pater Josef Stejskal na přesném držení zvyku až tak netrval, ale důsledně ctil předpis z katechismu. Ten nařizoval dávat pouze jména svatých a varoval před použitím jmen pohanských, z bájí a pověstí, nebo směšných a neslušných. Jak to tedy roku 1811 s přídělem křestních jmen v jeho farnosti nakonec dopadlo?
Ze jmen pro kluky vítězil Johann, jméno vybrané dvanáctkrát z 35 narozených a pokřtěných, a to ve formě Johann Baptist (5), Johann Evangelist (4), Johann Nepomuk (3). V pořadí četnosti jej následovali Franz (7), Joseph (5) Martin (3), Jakob (2), po jednom pak Adalbert, Anton, Lorenz, Mathias, Paul a Wit. Pro holčičky bylo nejoblíbenější jméno Maria (14 ze 37 narozených). S větším odstupem v pořadí následovaly Teresia (5) Barbara (4), Katharina (3) atd. Po dvou stoletích můžeme sečíst i jiný údaj: Maminky dětí samy nejčastěji nesly jméno Maria (29 ze 73).
Dr. Miloslava Knappová, specialistka pro ověřování jmen, kdysi v knížce „Jak se bude jmenovat?“ s úsměvem poznamenala, jak v některých zemích dětem zapíší křestní jméno, co zrovna tátu s mámou napadlo. V Texasu jsou tak v matrice zazpsána dvojčata Astma a Pneumonie, nebo chlapci jménem Makaroni. Co dodat? Je potěšitelné, že ve středu Evropy jsme zatím konzervativnější. Výběr normálního českého nebo německého jména může svědčit o spokojeném rodinném zázemí v prostředí, kde se ještě daří i starým tradicím.

Pramen: Státní oblastní archiv Třeboň, Sbírka matrik. Fara Ktiš, Matrika narozených 7 (Taufbuch vom 24. VIII. 1810 - 31. XII. 1836). Dostupné na stránkách digiarchivu SOA v Třeboni

Miloslav Trnka

 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl