KRONIKA OBCE KTIŠ - díl sedmý Tisk Email

Také Napoleonské války neminuly náš šumavský domov beze stopy. U rybníka u mlýna v Březovíku si roku 1809 postavilo tábor oddělení francouzského vojska; sedláci z okolí museli dodávat potraviny, slámu, dřevo a seno a došlo i k vypálení domů.
Místo Březovík ušlo zničení podle vyprávění jen proto, že nějaký "Prieher" dal veliteli košík plný stříbrňáků. Mlýn v Březovíku byl v 17. a 18. stol. císařsko-královskou obilnou sýpkou, kde nevolníci z okolí ročně museli odevzdávat svůj desátek z obilí. Kolem r. 1820 byl za faráře Johanna Steyskala ve Ktiši činný kaplan Anton Buchmaier, který byl znám jako spisovatel historických vzpomínek a vyprávění, která svého času byla velmi známá.
V roce 1824 byl farní kostel ve Ktiši uvnitř důkladně renovován, stejně jako všechny tři oltáře. Kvůli nouzi, která nastala po napoleonských válkách nebylo možno obnovit různá pozlacení a postříbření, sošky a ozdoby dostaly jen laciný barevný nátěr.
Za faráře Jáchyma Halla ( 1. pol. 19. stol. ), který byl synem prachatického zahradníka, byla farní zahrada upravena do teras a byla osazena ovocnými i ozdobnými cizokrajnými stromy, keři a květinami; zbudován byl i kamenný zahradní domek a byla postavena fontána. Roku 1862 byl jako součást "Historicko-statistického popisu budějovické diecéze" uveřejněn i seznam ke Ktiši přifařených míst a jejich obyvatel. Spisek sestavil Johann Trajer, budějovický konsistorní rada a archivář.
Ktiš tehdy měla i se samotami "Ktišský mlýn", "Kógler", "Feigl" ("Bauernhansl"), a "Zwiefelhof" 33 domů, v nichž bydlelo 263 katolíků a dva Židé. Počet přifařených katolíků byl celkem 2014 osob. Farářův roční příjem byl tehdy 365 zlatých a 30 1/2 krejcaru. Sádlno mělo se samotami "Moos-Háusl", "Tousch", "Glockenmůhl", "Breitháusl", "Herrenhauser" a "Háusl-Seppl" celkem 20 domů se 179 katolíky. Mackova Lhota měla se samotami "Baurnmůhl", "Háusl", "Soegl-Sippl" ("Siegelmůhl") celkem 6 domů se 43 katolíky.
(Další údaje jsou u faráře Weisse, k 650-letému jubileu ...) Do Ktišské školy tehdy přináleželo 128 dětí, učitel měl příjem 251 zlatých a 84 krejcarů rakouské měny. Roku 1868 zřídil Johann Wenzl z Březovíka kapitálem jednoho tisíce zlatých rakouské měny nadaci pro církev a chudé, z níž bylo ročně mezi chudé z farnosti rozdělováno 24 zlatých a 45 krejcarů; hlavně při pohřbech v zámožných rodinách se rozdělovaly peníze a potraviny chudým a tito byli takto zavázáni k motlitbám za zesnulého.
Roku 1874 bylo na cestě ze Ktiše do Křižovic postaveno 14 kamenných Božích Muk, v nich bylo, olejovými barvami na plechu namalovaných 14 výjevů z Křížové cesty; od "Gantner Marter" až ke "Gutwasserfels" ( Boží muka u Gantu až ke skále na Dobré Vodě ) se věřící modlili a konala se procesí.
1875 vznikla společným úsilím obyvatel Ktiše a okolí kaplička na Dobré Vodě; na příkré skále nad kapličkou byl vztyčen vysoký kříž. 1878 byla zvýšena kostelní věž ve Ktiši, a sice o šest metrů proti původní věžní střeše, na věž byla dána čtyřhranná střecha a pokryta břidlicí.
1892 dostal farní kostel ve Ktiši nové varhany, vyrobené firmou Schaffner ze severních Cech. 1894 byl ve Ktiši založen spolek proti otroctví; roční příspěvek obnášel 8 - 10 zlatých. 1904 došlo ve Ktiši k velkému požáru, jemuž padly za oběť domy "Voider", "Mesner", "Tosch" a "Pernecker". Na podnět Johanna Zimermana ( "Gockenmůller" ) byl roku 1905 ve Ktiši založen dobrovolný požární sbor; o něco později spolek veteránů ( prusko-rakouské války - pozn. překl. ), u příležitosti svěcení jeho praporu se konala velká oslava.
Roku 1912 shořela celá severní část obce, od domu "Christlhannnessen" až k "Tretschker".
Roku 1907 shořela skoro celá Tisovka, 1908 celé Sádlno. Roku 1916 byly sňaty zvony farního kostela; jejich kov byl potřeba pro válečné účely. Největší zvon musel být rozbit, aby bylo možno jej dostat dolů; na věži zůstal jen umíráček; zvonek z kapličky Dobrá Voda byl upevněn na kostelním trámoví jako mešní zvonek. Teprve roku 1923 dostala Ktiš nové zvony. 1. dubna 1923 byly nové zvony vysvěceny, byly laděny v h-moll a odlila je firma Rudolf Pener z Budějovic; prostředky na ně pocházely z peněžní sbírky mezi obyvatelstvem........

Pokračování příště ..... :o)

Zdroj: Překlad z "Chronik der Gemeinde Tisch"
Přeložil Jiří Švejda

Roman Frček
 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl