KRONIKA OBCE KTIŠ - díl osmý Tisk Email

Po první světové válce se Ktiš stala částí nově vytvořeného Československa; převrat byl 28. října 1918.
Němci v Čechách se stali z většinového národa neoblíbenou menšinou. Pro zaměstnání ve státní službě se stala povinnou znalost češtiny. Škola ve Ktiši se stala trojtřídnou, školy ve Smědči, Březovíku a Miletínkách byly dvojtřídní.
1924 byl na návsi ve Ktiši postaven válečný pomník s nápisem "čest našim hrdinům 1914-1918" na všech čtyřech stranách.
1934 byl kostel ještě jednou obnoven; malíř Wilhelm Fischer z Krumlova vytvořil oltáře a kazatelnu, mistr kamenický Kolbl dodal kamenné desky z lomu u Prachatic pro kostelní podlahu; Franz Schimetschek z Ktiše obnovil řezbářské práce a pozlatil poškozené dřevěné části v kostele, na oltářích, obrazech křížové cesty, sochách a na poklopu křtitelnice.
Oltář sv. Floriána byl z velké části nově upraven; lavice v hale v kostelní lodi a na kůru byly zhotoveny Franzem a Ernstem Schůsserem ze Ktiše, schody a jiné práce ve dřevě obstaral Englbert Keller z Křižovic. Dopravu materiálu a řezání dřeva provedl zdarma majitel pily a mlýna Johann Jungbauer "Tischmůller".
Ostatní náklady ve výši 50 000 českých korun byly téměř zcela pokryty soukromými příspěvky farníků.
Na jaře 1928 byl "na hůrkách" pod vedením Eduarda Springera z Ondřejova založen nový hřbitov; zem byla přehrabána až do hloubky lidské postavy; větší kameny byly odstraněny; hřbitovní zeď byla postavena pod vedením Liebreicha Eppingera ze Sádlna. O Velikonočním pondělí 1929 bylo svěcení.
Mnichovská dohoda z r. 1938 způsobila připojení k Německé Říši. 8. října 1939 obsadila Říšská armáda oblast; česká armáda odešla; jazyková hranice, která probíhala jižně od Lhenic přes Brloh a jižně pod Kletí ( dříve: "Plánská Hora", pozn. překl. ) na Krumlov se stala státní hranicí; naše oblast náležela k župě Horní Dunaj.
Německy mluvící místa farnosti Brloh a sice Kuklov, Jaronín, Sedm Chalup, Kovářov a České chalupy byly přifařeny do Ktiše; tím pádem náleželo k farnosti roku 1939 přes 3700 katolíků. Na jaře 1941 byly z kostelní věže opět sňaty zvony pro válečnou potřebu. 1945 skončila v naší oblasti válka; fronta se zde zhroutila. Již předtím přišli bezdomovci z vybombardovaného Berlína a Němci z východní fronty na útěku před Rusy, především ze Slezska a Pomořanska. Cestou je vždy znovu ostřelovala nízko letící letadla, s koňskými povozy a celými stády ovcí přicházeli do Ktiše. Tábořili při cestě do Tisovky, později mezi ktišským mlýnem a Rubenci.
Část jich Američané později zase odsunuli na Východ. Zbytky německého Wehrmachtu byly Američany zajaty a drženy v táboře, který se nacházel při silnici ke ktišskému mlýnu. Asi 7000 důstojníků a vojáků tam bylo hlídáno; něco k jídlu dostávali jen obden.
Zranění a nemocní byli přesunuti do jiného tábora nebo propuštěni; mnoho zdravých důstojníků a vojáků bylo naloženo na nákladní auta a předáno Rusům, kteří je jako válečné zajatce zavlekli na Východ; také vojáci z Ktišské fary se tak ze svého domova znovu dostali do zajetí do Ruska.....

Pokračování příště ..... :o)

Zdroj: Překlad z "Chronik der Gemeinde Tisch"
Přeložil Jiří Švejda

Roman Frček
 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl