KRONIKA OBCE KTIŠ - díl jedenáctý / poslední. Tisk Email

Od léta až do zimy bylo mnoho mužů, kteří zastávali za nacistů nějaký úřad zatčeno, týráno a odsouzeno do vězení.
O Posvícenské neděli 1946 se podařil asi čtyřiceti mužům, jimž snad hrozilo zatčení, útěk přes hranici.
Farář Weiss píše ve svém vyprávění "Naše vyhnání z domovské farnosti na Šumavě": "Čeští duchovní bratři se o osud pastýře až do jeho vysídlení nestarali. Teprve několik týdnů před ním přijeli se svými hospodyněmi autem na návštěvu. Ta měla jistě ten účel, prohlédnout si zařízení bytu. Když jeho důstojnost, pan P. Ženich, farář v Bayerschau, kněz řádu Křižovníků na jaře 1946 sepisoval majetek fary, mínil: "Dřív jste to měli lepší vy, teď my!" - Patrně již dávno musel také změnit mínění." Farář Weiss ale také zmiňuje, že farář ze sousední fary v Brloze a čeští úředníci knížecího Švarcenberského patronátního úřadu se při přejímce fary chovali korektně.
Vysídlování samo se protáhlo přes půl roku od 13. dubna do 25. října 1946. První z farnosti byli obyvatelé Smědče a Smědečku; den předem ve dvě hodiny odpoledne obdrželi vystěhovací rozkaz; druhý den museli nastoupit s 50 kg. zavazadel cestu do tábora do Krumlova. Příští nařízení se týkalo obce Ktiš; asi 160 osob obdrželo vystěhovací rozkaz dva dny předem; na Zelený Čtvrtek museli odejít.
Třetí termín 8. května byl oznámen teprve 2,5 hodiny předem; týkal se 50 osob z Dobročkova; některé to zastihlo při práci na polích a měli sotva čas si něco zabalit. Další vypovězení byla 23. května, 27. května, 3., 17. a 28. června, 3., 12., 17., 24., 25. a 30. července, 19. a 23. srpna, 6. září, 4., 5., 16. a 25. října.
Zavazadla byla vážena a přísně kontrolována; finanční stráž a četníci často ještě v poslední minutě odebrali peníze, spořitelní knížky a cennosti; někteří jedinci byli šikanováni a byli s nimi zle zacházeno.
Z krumlovského tábora byli mnozí opět odváženi na práci a museli až do odjezdu těžce dřít. Ke konci vysídlování už se Čechům nedostávalo pracovních sil; Němci, kteří byli v manželském svazku s Čechy nebyli vysídlováni.
Farář Weiss patřil do posledního transportu, který 29. října vezl Ktišáky v nákladních vozech přes Budějovice, Plzeň, Domažlice do Furthu im Wald. Tam byli všichni na ochranu proti hmyzu dezinfikováni. Z Furthu byly transporty směrovány do různých německých zemí. Přijetí od říšských Němců pro většinu z nás nebylo srdečné. Před vystěhovalci ležely roky trpké bídy.

 

Zdroj: Překlad z "Chronik der Gemeinde Tisch"
Přeložil Jiří Švejda

Roman Frček
 

Komentáře a dotazy k produktu 

 
# 2014-05-29 15:59
Zajímalo by mne zda existuje jmenný seznam odsunutých. Hledám své předky, kteří žili v popisované oblasti. Má babička pochází z rodiny Brůnner, jako jediná zůstala v Čechách, neboť byla ve smíšeném manželství. Její otec Johann Brůnner je pochován na Vašem hřbitově dne 28.1.1943. Zajímalo by mne, zda je toto zaneseno v úmrtní knize, případně, kde by bylo možné se dobádat nějakých informací. Děkuji Ratajová
 
 
# 2014-05-31 00:21
Pěkný den,
jsem moc rád, že máte záje o svou minulost, Vaše předky ... co budu moci, pomohu.
1) Prohledal jsem karty odsunutých, kde toto přijmení nefiguruje = karty jsou nekompletní. Máme k disposici cca 40% záznamů.
2) Prošel jsem majitele domů a známé nájemníky z obcí Ktiš, Smědeč, Dobročkov = také nic, ani údaje z katastru
3) V knize "kronika obce ..." takové jméno nefiguruje
4) Hřbitovní záznami a fotografie ... našel jsem jméno Franz Bruner na velice špatném dětském pomníku, Johanna jsem nenašel, mám pocit že mám hřbitov zmapovaný, nicméně pořádně ještě projdu ( máte zdání kde by náhrobek měl být? - v jakých místech? )
5) Matrika = matrika zesnulých je na matričním úřadě ve Lhenicích, je stále živá, či-li nemohu do ní nahlédnou jako badatel, vy jako rodinný příslušník ano. Jedná se o knihu zemřelých č.4, datovanou mezi roky 1878 až 1949 tam jistě tento záznam = pokud takový jest ........ najdete.
V knize zemřelých by mohl být zmíněno jak místo umrtí = což by pro Vás bylo vodítko kde bydleli, tak odkaz na rodiče = což je další stopa.

6) Zde máte odkaz na matriky, jejich seznami, některé starší si můžete pro zajímavost projít https://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=3&id=5043

7) chtělo by to nějakou stopu ... rodný list, vyprávění .... nicméně náhledem do knihy zemřelých by to mohlo začít.

Od kud jste?
Brůnner .. nebylo to Brünner ?

Frček
 
 
# 2015-01-06 15:28
Vážený pane, omlouvám se za pozdní odpověď, neboť jsem zapomněla daný název webové stránky.Měsíc po odeslání mého dotazu Vám jsme se s dcerou vypravily po kořenech naší rodiny. Navštívily jsme i Ktiš, nejprve jsme nenašly ani hřbitov, dle okolí kostela jsme se domnívaly, že byl zničen. Z omylu nás vyvedl rodinný přítel z Jaronína, který nám upřesnil jeho polohu. Pátraly jsme v archivu v Českém Krumlově, kde byla jména našich příbuzných na listech vysídlenců.Vzhledem k tomu, že se jedná o rozvětvenou rodinu je pátrání komplikované. Všichni členové mužského rodu byli hajnými ve službách Schwarnzenbergů a stejného příjmení bylo sedm sourozenců. Ve Vašem kraji jsme ztrávily několik dnů chození po hřbitovech, našly jsme i rodný dům mé prababičky v Rychtářově. Bohužel jsme nenarazily na žádné pamětníky. Z matriky, kterou vedou v Brloze jsme narazily na další jména, která znám z vyprávění mé babičky. V Jaroníně jsme zazvonily u Lindauerů a i když jsme Pepíka nikdy neviděly, on si pamatoval mou babičku, která u nich byla na návštěvě v roce 69. Myslím, že jsem našla rodinného přítele. Po návratu se ke mě dostala informace, že zakladatelka katolické školy u nás v Jablonci má kořeny do Jaron. Spojila jsem se s ní a překvapení nebralo konce. Ona Jana pochází z domu vedle Lindauerů a Pepík chodil s babičkou na její první divadelní představení. Ona červnová cesta pro mne znamenala úžasné poznání, že musím hledat své kořeny a předci nemohou být zapomenuti a poznání se musí předat dalším generacím. Takže, když objevíte někoho od Hüttnerů z Rychtářova či Brünnerů ve Vaší oblasti, tak spadají do naší rodiny.Můj praděda opravdu leží na Vašem hřbitově, protože když zemřel, což bylo v roce 46, tak z Jaron se pochovávalo v Ktiši. On tam bydlel na hájence. Ještě jednou se omlouvám za opožděnou odpověď. Když jsme byly s dcerou v červnu před Vaším farním úřadem, tak se tam pilně pracovalo, ale vy jste tam bohužel nebyl. Ještě jednou děkuji za odpověď.
 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl