Stará Baldova hospoda ve Ktiši Tisk Email

Mezi čtyřmi ktišskými hospodami byla Baldova provozována až do odsunu rodinou Josef a Maria Kurz a byla velmi známá. Dominantní dům ( který ještě stojí ) byl na význačném místě na krásné ktišské návsi při silnici do Smědče. Nade dveřmi byl dříve nápis " Josef Kurz, Baldův hostinec".
Při zničujícím požáru v r. 1912 shořel kromě jiných domů i tento, běžně zvaný "Beider". Jeho tehdejší majitelé, Johann a Eva Kurz ( roz. Jandová ) jej ale obnovili a znovu jako daleho vyhlášenou hospodu provozovali. V pozdějších letech byl na místě před domem vždy o procesí Božího Těla postaven oltář.

Poslední majitelé, Josef Kurz ( zemřel 1980 ) a jeho manželka Maria narozená v Kozí Straně u Hořic ( zemř. 1979 ) jsou pochováni ve Wurtenberském Kunzelsau. V roce 1955 se nastěhovali do domu své dcery Marie a švagra Paula Metzgera v Kunzelsau.
Kromě hospody obhospodařovala rodina Kurz ve Ktiši také hospodářství se dvaceti hektary polí a lesa. Jako podruh je ve ktišské kronice zmíněn Gottfried Janda a jako nájemníci rodiny Bayerl a Zimmermann. Dům tak poskytoval řadě lidí obživu a obydlí. Obzvášť v neděli po návštěvě kostela byl hostinec oblíbenou zastávkou lidí ze Ktiše i z okolí. Pivo pocházelo z krumlovského pivovaru. Během války se hospoda stávala stále klidnější, a byla častěji prázdná. Mladí chlapci museli do války a mnohý se již nevrátil.
Manželé Kurzovi měli tři děti, které se všechny narodily ve Ktiši. Maria 1929, Josef 1934. 25. listopadu došlo v rodině k velkému neštěstí: čtyřletý Pepíček padl v kuchyni do džberu s vařící vodou a utrpěl tak těžké popáleniny kůže, že na jejich následek v krumlovské nemocnici zemřel. V listopadu 1937 se v domě "Balder" rodině Kurzů narodilo ještě jedno dítě a na památlku nešťastného Pepíčka dostala dívka jméno Josefka.
K vystěhování rodiny Kurz došlo 25. července 1946. Rodiče se dvěma dcerkami Marií a Josefkou a s tehdy 84-letou Aloisií Bauer, jakož i sousední rodinou Meierhofer se vydaly jako ostatní ze 210 obyvatel Ktiše na nesnadnou cestu do tábora v Krumlově a po dvou týdnech přes hraniční nádraží Furth im Wald do Backnangu a později do Kunzelsau ve Wurtenbersku. Rodina Kurz byla ubytována ve dvou místnostech u sedláka, kde rodiče museli pracovat jako čeledín a děvečka aby si vydělali na denní obživu. Matka psala ještě v roce 1950 své sestře: "Jsme tu jak ve vyhnanství, i když jsme tu již čtvrtý rok. Jsme holt vyhnanci! Kdyby nám to byl někdo jen řekl, že budeme v roce 1950 muset žít tak daleko ve světě bez stolu a postele, bez židle a bez peněz. Od sedláka máme vypůjčené dvě staré postele, jednu skříň a jeden stůl. Pět dřevěných beden je všechen náš vlastní nábytek".

Ale zpět do Ktiše na Šumavě: k hostinci Kurzových patřila též Boží muka, která stála při cestě do Křižovic. V době po odsunu se Boží muka začala rozpadat. V roce 1997 je nechaly dcery Maria a Josefína se svými rodinami na vlastní náklady a s pomocí Václava Mikeše opravit.

V pokoji rodiny Kurz visel kdysi obraz p. Marie. Ten si vzali s sebou do vyhnanství. Po renovaci Božích muk v nich obraz nalezl důstojné místo a po 51 letech se tak vrátil do domoviny. Dcera Marie má za manžela Paula Metzgera. Spolu bydlí v Kunzelsau ve vlatním domě. Paul Metzger je zámečník a umělecký kovář.
Jako takový opravil na ktišském kostele v 90. letech okapy a zhotovil kovaný svícen pro velikonoční svíci. Kromě toho zhotovil a namontoval pro opravená Boží muka kovanou mříž a opravil železný náhrobní kříž bývalého ktišsého faráře Johanna Kurze ( který byl příbuzným rodiny ze Smědče ). Tento byl posvěcen při ktišském setkání v roce 2011. A to vše za pouhé "Zaplať Pámbu"!
Dcera Josefina napřed navštěvovala obchodní školu v Bad Mergentheimu a v tamější nemocnici byla zaměstnána v administrativě.V roce 1958 se vdala za Franze Hoysse, pocházejícího z Vražic u Krumlova. Manželé měli dvě děti. Až do penze pracoval Franz Hoyss jako konstruktér továrny na stroje. Bydlí ve vlastním domě v Oberfischbachu u Bad
Tòlz. Na závěr budiž poznamenáno, že Josefina a Franz Hoyss jsou duší i tělem svázáni s bývalou šumavskou domovinou. Rádi aktivně pomáhají při přípravě ktišských farních setkání. Budiž jim za to stejně jako rodině Metzger vysloven upřímný dík!
A teď ještě jednou k hostinci "Balda" v dnešní Ktiši: Za komunistické vlády se budova rozpadala. V přízemí byla, jak vyprávěl V. Mikeš, umístěna malá výrobna.

 

V Praze vyrobené díly sem byly dováženy a zde místními ženami montovány, zatímco muži pracovali v JZD.   Až do obratu v roce 1991 dům nebyl renovován.   Střecha byla děravá a zdi musely být podepřeny.
V polovině 90. let zazvonil u paní Josefiny Hoyss telefon. Paní z Vídně se na ni obracela s tímto dotazem: Její rodiče, kteří ač byli Češi, byli v době komunistické vlády rovněž "vyvlastněni" a dostali nyní od vlády jako odškodnění bývalý "Balda" dům ve Ktiši. Rodiče jsou již staří a žijí v Budějovicích, proto otázka na bývalé majitele zněla, zdali by o koupi svého bývalého domu měli zájem. Neměli.

Mezitím dům koupila mladá česká rodina, která tam znovu provozuje hostinec. V posledních letech byla obnovena střecha, dům byl opatřen novou omítkou. Kéž je mu dopřána dobrá budoucnost!

Autor článku: Anton Geyer
Překlad: Jíří Švejda

 

Roman Frček

 

PROMINENT sekce

Přihlášení



XHTML and CSS. | Obec Ktišl